Canaiolo
Canaiolo (Nero) je černá moštová odrůda, která byla až do konce 19. století hlavní součástí směsi Chianti. Dodnes se pěstuje v celé střední Itálii, avšak přibližně 90 % všech výsadeb (přibližně 1 050 hektarů) se nachází v Toskánsku. Používá se jako směsný hrozen v široké škále vín na bázi Sangiovese.
Vyrábí se jen několik odrůdových vín Canaiolo, i když zájem o tuto odrůdu roste. Canaiolo dává jemná a měkká vína s elegantní aromatikou a jemnými tříslovinami. Výjimečně dobře se snoubí se Sangiovese a může zvýraznit bylinné chutě, které se vyskytují ve směsi Chianti.
Canaiolo bylo kdysi hojně vysazováno v Toskánsku, Laziu, Marche a na Sardinii a v těchto oblastech se v omezené míře vyskytuje dodnes. Úpadek odrůdy Canaiolo byl způsoben především její odolností vůči roubování na americké podnože. Proto se po zpustošení toskánské vinné révy epidemií fyloxery v 19. století běžně nevysazovala.
Přesto mělo Canaiolo v Chianti historicky značný význam. Některé autority dokonce tvrdí, že se tato odrůda zasloužila o úspěšný rozvoj vinařství v Chianti.
V dobách před zavedením elektřiny a řízeného kvašení byli vinaři mnohem zranitelnější vůči nepřízni počasí; pokud vnější teploty během rozhodující fáze kvašení prudce klesly, vinař riskoval ztrátu celé produkce vína.
Jednou z velkých předností vína Canaiolo je jeho schopnost sušit se bez hniloby. Vinaři v této oblasti se brzy naučili, že kvašení, které bylo předčasně zastaveno chladným počasím, lze oživit přidáním části polosušených hroznů do nádrže. Dodatečný cukr z polosušených hroznů Canaiolo znovu nastartoval kvašení a zachránil sklizeň.
Synonyma: Canaiolo Nero, Caccione, Tindillaro, Uva Fosca.